Home » Aktuální téma, Foto, MTB, Týmy & závodníci, Závody

Karlovský Pepi Maraton 2011

Submitted by cyklo on Neděle, 29 Květen 2011No Comment
Karlovský Pepi Maraton 2011

Ve Velkých Karlovicích odstartoval v sobotu mezinárodní seriál Valašsko-povážská série. Závod s názvem Karlovský Pepi Maratón je tradičním podnikem, dá se říci letní obdobou oblíbeného závodu na běžkách. Bohužel letos termín vyšel tak, že celý závod propršel. Nic to ale nezměnilo na tom, že se na startu sešla silná konkurence. Žádný jiný závod se totiž v širokém regionu o tomto víkendu nejel.

I ti největší optimisté nemohli v sobotu ráno snad věřit tomu, že by se oblačnost roztrhala a závodilo se v jiných podmínkách, než v dešti, vodě a blátě. Můžete se sami podívat, jak vypadal radarový model! Sám jsem účast zvažoval, ale nakonec jsem se rozhodl, že nebudu „měkkej“ a že jedu. Natřel jsem nohy hřejivoku, vyměnil skla v Radarech a šel (jel) na to. Stejně si počínala i Verča Kutňáková, druhý ze dvou zástupců našeho týmu v závodě.

undefined

Trať Karlovského Pepi Maratónu měří 50 km (Verča se musela přihlásit na kratší, 40-ti km trasu, protože na „dlouhé“ nebyla kategorie žen vůbec vypsána!) a nastoupali jsme na ní krásných 1515 metrů. Většina tratě vede po šotolinových a asfaltových cestách, což bylo s ohledem na aktuální počasí přijato spíše s povděkem.


Na startu závodu se vzhledem k naprosto nulové termínové kolizi a zajímavému price-money sešli prakticky všichni, kdo na Moravě „něco“ jezdí. Obhajovat dorazil Karel Hartl, znesnadnit mu to kromě počasí měli bratři Fojtíkové, domácí rodák Svaťa Janečka, vítěz slovenského poháru MTB XCM Radovan Bíroš a další „černí“ koně závodu.

Trasu závodu jsem si pamatoval ze své loňské premiérové účasti. Hned po startu jsem se ani nevím jak octl na úplné špici (aspoň na mě nikdo zepředu nešplíchal) :-) a už úvodní stoupání ukázalo, kdo na co má. Početná první skupina se již tady natrhala do menších skupinek po dvou až čtyřech lidech, já jsem na vrchol vyjel společně s Milan Damkem a za zadním kolem jsem jen zhruba (podle typického akustického doprovodu) tušil, že jede Radek Šíbl :-) a s ním Adam Pilčík. Zeshora je pěkný výhled – oblačnost se trhá a přestává i pršet a tak doufám, že snad bude už jen líp.

V blátivém sjezdu mi to ale moc nedrží, v duchu si vyčítám, že už jsem nepřezul předního Small Block Eighta. Kluci mi tedy logicky odjíždí, následně si je ještě dojíždím, ale když v ten moment zrychlují tempo Radek s Milanem, zůstáváme s Adamem najednou sami. A společně zdoláváme následující dva kopce na Selský Příschop a sedlo Lemešnou. Přidává se k nám junior z MXM Hulín.

Po šotolinách to docela mažeme, ale kluky zepředu stejně nedojíždíme. Za druhou občerstvovací stanicí začíná poslední dlouhý kopec, který vede až na Polanu na hřebeni. Už zase prší. Na rozdíl od loňského roku jedeme celý kopec po asfaltu, čemuž se docela divím, ale zároveň neprotestuji. Není na to totiž čas. Adam nesundává velkou, visím mu za zadním kolem jako na nudli, klučina z MXM už s námi nahoře není. V mlze na hřebeni to hrneme k cíli, před sebou máme ještě pár prudších stojek a dalšího soupeře. Viditelnost je nic moc, Adam jede pár metrů přede mnou a chvílemi ho nevidím. A to mám v „óčkách“ žlutou rozjasňovací čočku!

Martina Pospíšilíka jsme dojeli, ale Adam už s námi dlouho nezůstal, protože píchnul galusku. O kilometr dál předjíždím Ondru Fojtíka, který řeší tentýž problém. A mně už to v tom blátě taky nebaví, celá ta krásná hřebenovka z Třeštíku na Soláň je totiž jedna velká louže, přestává mi i fungovat kolo a je mi už i zima. Do cíle přijíždím jedenáctý a osmý v kategorii


Verča bojovala s podmínkami statečně a v cíli je mezi ženami šestá. Do závodu nešla 100% zdravá a proto ji v pokračování Valašsko-povážské série ve Stráňavách u Žiliny neuvidíme – odpočine si a doléčí vleklé onemocnění.

Tomáš Gladiš

Výsledky zde

Foto: Miroslav Chládek (galerie zde)

Comments are closed.