Bikemaratón Súľovské skaly 2011
Tentokráte v duo sestavě já a Pargy jsme vyrazili kousek za naše hranice do slovenského Súľova na další, tentokráte již 13. ročník Author bikemaratónu Súľovské skaly. Počasí vypadalo velmi nejistě, ale pršet nezačalo a bylo příjemné, přímo ideální počasí pro kolo. Pargy se rozhodl pro krátkou 48 km trať a já nastoupil na dlouhou 88 km s velkými obavami, jestli jsem si nevzal moc velký krajíc chleba, jelikož jsem věděl, že to nebude nic lehkého a prožíval jsem předtím menší výkonnostní krizi.
Start o 9 hod z centra Súľova byl klasicky, jak je na Slovensku již zvykem, opožděný o pár minut. Od začátku se jelo na pohodu a po najetí do terénu za to hned vzal David Koziel a jel si sólo jízdu. Já tentokrát zariskoval, od startu za to trošku vzal a vydal se za ním s Lukášem Roubíčkem a snažili se udělat si náskok na dotírající docela početnou skupinu.
Vzorně jsme oba spolupracovali, střídali se a Lukáš na mě čekal, když jsem si na občerstvovačkách bral pití. Trať nádherná, krásná táhlá stoupání po loukách, lesních pěšinkách a mezi skalami. Sjezdy byly velmi rychlé a většinou po loukách. V jednom ze sjezdů na 30. km, kdy jsme to pálili zhruba šedesátkou se přes celou cestu na louce postavilo auto horské služby a zatarasilo cestu, takže na brzdy a do trávy kde na mě čekala zhruba půl metrová díra. Tak jsem do ní zahučel a následoval učebnicový smotek přes řidítka. Zvedl jsem se, otřepal se, pěkně zanadával na stranu borců v autě a frčel dále.
Po 48 km jsme projížděli opět Súľovem, stále ve dvou. Zde nás trať zavedla do místních krásných skal, kde jsme občas museli jít po svých po krásných místních singletracích. Zde nám již začínal dýchat na záda další borec. Na občerstvovačce na 55 km jsme se sjeli a poté nás neskutečným tempem předjel Radim Barták, který jel totální šrot a docela nás všechny překvapil. Dvě stoupání jsem docela cedil a vlál vzadu v balíku. Až v dalším stoupání na Rosoviny, které bylo na 63. km, jsem se ale naštval a vzal za to. To jsem ale netušil jak je stoupání dlouhé a že je nejdelší v závodě.
Tempo jsem ale vydržel a zůstal jsem pouze s Radimem. Následoval neskutečně krásný, technický a dlouhý sjezd ve skalnaté a úzké roklině, kterou protékal potok – voda, kameny, písek a neprojeté úseky – krásná technická lahůdka. Škoda jen, že se člověk musel plně soustředit na jízdu a nemohl si plně vychutnat okolí skal. V posledním dvojstoupání na Roháč jsme jeli s Radimem spolu, na konci mi ale poodjel a motivovaný double triumfem týmu Trob si jel pro druhé místo. Já jsem již nestačil zareagovat, jelikož jsem poslední výjezd rozjížděl na jistotu bedny nás obou před dotírajícím čtvrtým borcem za námi.
Po více jak 4 hodinách v cíli nakonec třetí s dobrým pocitem, kdy mě nepotkala žádná větší krize a závod jsem si více-méně pěkně užil. Škoda jen toho čekání na vyhlášení a problémy s výsledky po závodě. To se ale u našich bratrů na Slovensku občas stává 
Pargy na krátké trati dojel 22. a sedmý v kategorii. Přesto nebyl příliš spokojen. Ale na to, že to byla jeho letošní závodní premiéra, tak je to kvalitní základ pro další závody.
František Haitl – Galaxy Team Hranice
