Home » Foto, Silniční cyklistika, Týmy & závodníci, Za jízdy, Závody

Mistrovství Evropy v silniční cyklistice v Mnichově

Submitted by on Pátek, 26 Srpen 2022No Comment
Mistrovství Evropy v silniční cyklistice v Mnichově

Od 15. 8. do 21. 8. 2022 proběhlo v Mnichově Mistrovství Evropy v silniční cyklistice. Tuto akci můžeme nazvat i „malou olympiádou“, protože to byla obrovská sportovní akce, která byla oslavou padesátého výročí Olympijských her z roku 1972. V této bavorské metropoli se závodilo v devíti sportech a čeští sportovci byli u toho.
Nejen při silniční cyklistice jsme mohli potkat pár tváří z Olomouckého regionu.
Právě u silniční cyklistiky jsme měli v reprezentačním dresu odchovance Olomoucké cyklistiky Jakuba Otrubu, který se zúčastnil silničního závodu (34. místo) i časovky jednotlivců (22. místo). Zázemí mu vytvářel v čele s reprezentačním trenérem Františkem Trkalem i další člen týmu Michal Frantík.

Právě jeho jsme se zeptali na skončené ME Mnichov 2022:
1) Byl jsi na té multisportovní akci, kde se zúčastnilo 9 sportů. Jaká to byla vlastně akce?
Opravdu velkolepá. Už jen když jsme po dálnici přijížděli k Mnichovu, tak na ukazatelích nás vítali a dávali směr elektronické ukazatele, kudy se dostaneme k cyklistice.
Když jsme dojeli do dění akce, byl jsem absolutně nadšený. Na hotelu jsme spali i s cyklisty dráhaři, každý den jsme potkávali nejen špičkové dráhaře a silničáře z Evropy, ale i zároveň ty světové. „Duhovými dresy“ se to na hotelu přímo hemžilo. Potkal jsem a prohodil pár slov i s trenérem Petera Sagana Jánem Valachem. A my, Český „nároďák“, jsme měli v týmu Zdeňka Štybara – několikanásobného mistra světa v cyklokrosu, vítěze etapy na Tour de France a také „Štyby“ dosáhl úžasných výsledků v profi pelotonu.
Na něm bylo vidět, jak je velký profík a jak nejen na kole mu tato role svědčí.
Byl jsem však i na jiných sportech… na dráhové cyklistice, na atletice na olympijském stadionu i na plážovém volejbalu, kde bylo i sportoviště pro lezce.
Navíc cílový prostor byl nejen cílem pro cyklisty, ale například pro maratonce. Vše bylo dokonale připravené, super zázemí i plno fanoušků. Prostě výborná atmosféra.

2) Jak tedy srovnáváš OH a ME v Mnichově?
Jsou to rozdílné akce. Co je spojuje je perfekcionalistický přístup jak Japonců, tak i Němců. Prostě vše zorganizované do absolutních detailů.
Olympiáda v Tokiu však měla nevýhodu doby covidu a tím velice přísných opatření, takže tam jsem si to i díky karanténě, v které jsem byl kvůli blízkému kontaktu s nemocným sportovcem, moc neužil. Ani vlastně ostatní sporty. Takže OH jsou velkolepou akcí a vrcholem nejen pro sportovce, ale i pro realizační tým, ale v Japonsku to bylo spíš i trošku smutné.
Mnichov, to byla jiná liga. Opravdové setkání sportovců a fanoušků. Například na dráze bylo stále vyprodáno. Kuriozitou dráhy bylo i to, že byla přímo postavena pro tuto akci na místě, kde se konají veletrhy, byla postavena ze dřeva a byla kratší než je běžné například na MS nebo OH. Tradičně všechny dráhy na mistrovství světa musí mít a mají 250 metrů a tady na ME měla jen 200 metrů, což není na této úrovni obvyklé (i když pro ME to může být) a mohlo to dle některých názorů znamenat riziko a více pádů, což se malinko potvrdilo. Naštěstí my Češi jsme na to zvyklí, protože máme jedinou krytou dráhu, a to v Praze, která je ještě klopenější a kratší, tudíž mezinárodní parametry nesplňuje. Myslím si, že je to malinko ostuda, že nám chybí krytá dráha Evropských nebo světových parametrů, i když české závodníky toto naklopení a vzdálenost nepřekvapuje a teď v Mnichově dráha nabízela spoustu dramatických a napínavých okamžiků hlavně třeba u disciplíny dráhové cyklistiky medisonu, kdy se jednotliví cyklisté střídají, a to byl opravdu „fičák“, že jsem i já chvílemi zavíral oči. Každopádně příležitost podívat se na dráhu, byl opravdu super zážitek plný adrenalinu.
I olympijský stadion byl velkolepý a plážový volejbal byl prostě bomba.
I my silniční cyklisté jsme měli vše výborně připravené se skvělou diváckou kulisou. Musím říci, že v tomto ohledu tato evropská akce byla z mého pohledu ještě větším zážitkem.
Takže OH jsou vrcholem, ale ME v Mnichově divácky řadím výše.
Když však srovnám s OH v Riu, kde jsem byl jako divák, tak tam to bylo také velkolepé a byl to zážitek, i když tam řádila naopak nemoc Zika, které se sportovci obávali. Ale Brazílie je Brazílie.

Takže jsi s ME spokojený?
Rozhodně ano. Na ME v Mnichově se opravdu povedlo vše dokonale zorganizovat. Sportoviště, diváci, sportovci, prostě vše. Co bych chtěl vyzdvihnout na tomto závodě je to, že tím, že cíl byl v samotném centru Mnichova nám ukázalo to, že to jde spojit sportem fanoušky a přitom ukázat i nádherné budovy a centrum této metropole. Cílové technické okruhy byly propleteny právě zde a všude byly špalíry fanoušků, kteří mohutně fandili každému sportovci. Potkal jsem i pár Čechů, kteří když viděli český reprezentační dres, tak se k nám hlásili a přáli nám hodně štěstí.

Navíc v našem silničářském týmu se sešla super parta a vládla tam pohodová atmosféra a zažili jsme spoustu srandy a přitom každý věděl proč tam je.
Dokonce jsem dostal humornou přezdívku „Baloun“ ze Švejka. Stříhali jsme i videa a byla opět ve volném čase švanda.
Kluci navíc opravdu byli soustředění a k závodu přistoupili absolutně profesionálně. Škoda, že to nedalo třeba TOP desítku, ale to je prostě sport.
Víc takových akcí a takového složení týmu, i když před nedávnem jsme pod vedením šéf trenéra Tomáše Konečného dovezli z ME v Portugalsku v kategorii muži U23 stříbrnou medaili, kterou získal Mathias Vacek, takže každá sportovní akce má své.
U sportu je strašně důležité, aby nejen sportovci reprezentovali Českou republiku a jejich úspěchy byly vzorem pro nás všechny, ale hlavně aby motivoval i mladé lidi, děti ke sportování a zdravému životnímu stylu, což se děje, jak jsem např. mohl osobně vidět při soutěžích Olympiády dětí a mládeže v Olomouckém kraji a která byla pro mě také nezapomenutelným zážitkem.

Závěrem bych chtěl pozdravit kolegu mechanika Richarda Šmídu z Prostějova, který byl sem mnou na OH v Tokiu i na Portugalském ME mládeže. Sám zachránil život sportovci cyklistovi na závodě v Kyjově, ale nyní se zotavuje z nehody, která se mu stala v Prostějově. Srazilo ho na kruhovém objezdu auto a dotyčný ujel a jen díky pomoci náhodně projíždějícího se dostal do nemocnici a vše zvládl a nyní se zotavuje po operaci. Přeji mu brzké uzdravení a také, aby stál „brzo na značkách“ v reprezentaci nebo někde jinde.

Lenka Klopcová

Foto: Jan Brychta

Leave your response!

Add your comment below, or trackback from your own site. You can also subscribe to these comments via RSS.

Be nice. Keep it clean. Stay on topic. No spam.

You can use these tags:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

This is a Gravatar-enabled weblog. To get your own globally-recognized-avatar, please register at Gravatar.