Monika Simonová sní o olympiádě v Riu
Loňskou sezónu měla Monika Simonová fantastickou. Členka týmu Cyklotréninku Františka Trkala vybojovala titul amatérské mistryně Evropy a vicemistryně světa v časovce, navíc v silné konkurenci skončila čtvrtá na mistrovství republiky v této disciplíně. Doufá, že letos na tyto úspěchy naváže a bude se ještě zlepšovat.
Jaké si dáváte plány na rok 2012?
Vyhrávat závody, kterých se budu účastnit a pokusit se dosáhnout ještě lepších výsledků než letos. Nechci ale dělat velké prognózy před sezónou, protože potom se to většinou nepovede úplně podle představ.
Máte nějaké jasné priority?
Nejdůležitější je být zdravá. V sezóně se dobře připravit na nejdůležitější závody a absolvovat starty, které by mě posunuly dál. To znamená závodit v zahraničí.
Jste výborná časovkářka, věnujete se této disciplíně nějak speciálně v tréninku?
Během zimní přípravy se tomu nevěnuji. Ale v sezóně se na časovku samozřejmě při tréninku zaměříme.
Můžete prozradit, co Vám přináší spolupráce s Františkem Trkalem v rámci jeho Cyklotréninku?
Vyhovuje mi možnost rychlé konzultace díky malé vzdálenosti bydliště, s tím je spojená i možnost společného tréninku. Výborná je i možnost materiálního zabezpečení během sezóny. Samozřejmě ale vždy je co zlepšovat J.
Věříte, že vás jako trenér může posunout výš?
Kdybych nevěřila, tak s ním netrénuji. Myslím, že díky jeho bohatým zkušenostem, jak v roli závodníka, tak trenéra, to možné je. Potvrdila to i loňská sezóna.
Jak zvládáte cyklistiku se zaměstnáním? Není únavné přijít z práce a jít trénovat?
Je to těžké a kolikrát se musím přemlouvat, ale pevná vůle a to, že si kladu stále vyšší cíle, mě žene stále dál. Určitě mi chození do práce v některých závodech škodí. Ale v Čechách bohužel není tolik peněz na ženskou cyklistiku, abych se mohla soustředit jenom na sportovní kariéru.
Jaké máte cyklistické sny?
Letní olympijské hry Rio de Janeiro 2016.
Je reálné následovat některé vaše kolegyně a získat angažmá v nějakém profitýmu v zahraničí?
Myslím si, že pokud budu mít dobré finanční a materiální zázemí v ČR, tak profitým není důležitý. Problém je v tom, že co platí v mužské cyklistice, neplatí až tolik v ženské. Týmů, které vám dají takové podmínky, abyste se mohli věnovat jenom cyklistice, v kategorii žen moc není. A být v druhořadém zahraničním týmu a závodit za „dres a kolo“, to pro mně nemá význam. Na kvalitní závody do zahraničí můžu jet taky a výhodou je, že závodní kalendář si určuji sama. Samozřejmě se ale nabídek nezříkám.
