Silesia Bike Marathon 2011
Tento víkend jsme vyrazili v ořezané sestavě já a Verča do Opavy na velmi oblíbenou a krásnou Silesku, která je mým srdečním závodem. Oba jsme si vybrali dlouhou delší, devadesátikilometrovou trať, na kterou se postavilo necelých tři sta borců a borkyň. Start na opavském náměstí v 9:00 byl tradičně letmý a Opavou se projelo v balíku pomalu za policejním doprovodem. Po najetí do terénu jsme se už ale pěkně zařadili do vláčku a jelo se pěkně svižně.
První asfaltový kopec a následný lesní výjezd roztřídil startovní pole. Od začátku to naprášil Nikola Ivanov a jel si svůj závod. Za ním uháněl Martin Haman, já a zbytek. Jede se převážně po lesních stezkách nebo loukách. Tohle je na tomhle maratonu krásné – minimum asfaltu, krásná, technická a jezdivá trať. Navíc korunovaná nádhernými výhledy do krajiny.
V Hradci nad Moravicí se jela sjezdovka tzv. Kalvárie. Atmosféra jako každý rok úžasná, lemovaná špalíry fandících diváků. Já si ji ani neužívám a gumuju se v parném vedru nahoru na kopec, který je dlouhý a táhlý. Tady nám odjíždí David Koziel, zůstáváme ve čtyřech s Marcelem Sládkem, Michalem Janouškem a Tomášem Kechrtem. Poté nás trať zavede do malebného prostředí kolem Moravice, kde ji v hojném počtu sjíždějí vodáci na raftech. První půlka se jede na pohodu a svižně, jedeme pěkně, střídáme se a užívám si to.
Na druhé občerstvovačce na rozdělení tratí dojíždíme Martina Hamana, po chvíli Davida Koziela. Od této chvíle všichni víme, že se již jede o bednu a začne se trochu jet. Odjíždíme s Davidem Kozielem a Marcelem Sládkem. Nikola si jede sólo závod s luxusním asi šestiminutovým min náskokem před námi. Za 3. občerstvovačkou, kde mě sjíždí Tomáš Čer chytám v kamenitém sjezdu pomalý defekt a musím opravovat. Po opravě se snažím něco sjet, ale nedaří se mi to.
Jedu tudíž na pohodu, v parném vedru jedu sám a nebaví mě to. V posledním kopci mě ještě sjíždí Nikola, který také defektil. Před cílem míjím Tomáše Kechrta, který se ošklivě smotal a nakonec je z toho bohužel naštípnuté rameno. Do cíle dojíždím na 9. místě v čase 04:08:14, z horka docela prošitý a zklamaný, kdy nebýt defektu, tak to mohl být krásný a tvrdý boj o bednu.
Verči se jelo také velmi pěkně a závod si užívala. Tu ale bohužel také postihl defekt těsně před cílem v Hradci nad Moravicí, kdy se pohybovala na pomezí 3. – 4. místa – nakonec dojíždí v kategorii na 5. místě.
Náladu jsme si alespoň zpravili na večerní afterpárty, kde se parádně zapařilo. Atmosféra opavského závodu je úchvatná každý rok a každý rok je jiná. Takže příští rok opět v Opavě na již 12. ročníku!
Foto: Petr Ropes, Renata Koschaná, piornoitteam
F.Haitl
