Galaxy team Hranice na Kaktus Bike Svätojurském maratónu 2011
Tento víkend měl být pro některé členy našeho týmu startovacím závodem do sezóny, a proto jsme se rozhodli jej absolvovat u našich bratrů na Slovensku, kde jsou závody organizovány v mnohem větší pohodě a klidu. Reprezentovat jsme jeli na závod, který byl zároveň úvodním podnikem slovenského poháru v maratónu. Zúčastnili jsme se v sestavě Tomáš, Sigi a Franta na dlouhé 75 km/1800 m a Verča na krátké 44 km/1000 m. Tomáš již absolvoval závod minulý týden, tudíž ten měl již první závod za sebou a pro zbytek týmu to byla premiéra.
Již po příjezdu na místo činu nás okouzlila místní krajina, která spíše připomíná krajinu někde na chorvatské Dalmácii. Ráno nás přivítalo nejistým počasím, ale již začalo pomalu vykukovat občas sluníčko. Po nezbytné prezentaci, kde nás opět nepřekvapila bezstarostnost místních organizátorů, jsme se přichystali na start na místním náměstí.
Start proběhl nějak spontánně a bez nervů. Již od začátku za to vzal Radovan Bíroš a Petr Lechner a ujeli všem. Za nimi se vydal Milan Fajt, za kterým jsem se chvíli držel, ale pak jsem počkal na Toma, který byl hned za mnou a mohli jsme eventuálně spolupracovat. Jelikož závod měl být dle propozicí ne zrovna lehký a ne zrovna krátký. Po úvodu, který se jel vinicemi a zpevněnými lesními cestami se najelo do pravého terénu, který byl postižen místní težbou dřeva a taky počasím. Bahno a zase bahno.
Mně to ale jakoby nevadí, jedu silově a docela mě to i baví. Po chvíli zjišťuji, že jedu sám a Toma už ani nezahlédnu. Jelikož se mi jede dobře, tak nastává těžké rozhodnutí nečekat na Toma, jet sám a zkusit sjet borce přede mnou, kteří nám ujeli ze skupiny. To se mi po chvíli podaří a půlku okruhu jedeme ve třech, kdy táhnu jenom já a snažím se jim ujet. To se mně asi napotřetí povede a ujedu jim.
Pak nastává nepříjemný okamžik a to najetí do 2. kola. Start krátké způsobil to, že se na trati objevily zástupy borců a borkyň z krátké trati. Takže předjíždět a zase předjíždět a hlavně být neustále ve střehu, což v již rozbitém terénu není zrovna jednoduché, ale podmínky jsou pro všechny z dlouhé trati stejné. Asi v půlce druhého kola předjíždím Ivanu Šitavancovou a po chvíli taky naši Verču, která statečně bojovala a sjížděla borkyni před sebou. Tak jsem ji potáhl a řekl, ať se jí hákne.
Po chvíli mě to předjíždění přestává bavit a to mně čeká další překvápko, v podobě 2 chrtů z dlouhé, kteří měli opravdu ostré lokty při předjíždění závodníků z krátké a dojeli mě. Chvíli se jich držím, ale jakmile začneme opět předjíždět, tak mi poodjedou. Zbytek závodu jedu sám. Závěrečná pasáž je velmi rychlá a technická a při příjezdu do Svätého Jura projíždíme místní nádherné vinice a pádíme do cíle na místní hřiště. Těsně před vjezdem na hřiště slyším hlasité varování a vidím velmi nepříjemný pohled na bezvládného borce z krátké trati, který se velmi ošklivě smotal.
Do cíle dojíždím celkově na 7. fleku, s čímž jsem na úvodní závod, který byl zároveň pohárový, naprosto spokojen, navíc jsem jel na úvod sezóny na pohodu a nějaké rezervy tam ještě byly. Tomáš dojíždí po technických problémech na 15. místě v kat. a bylo vidět, že je velmi nespokojen. Sigimu se úvodní závod vůbec nepovedl a po 2 defektech nedojel dle svých představ. Verča jela velmi pěkně a dojela na pohárové trati na krásném 11. místě mezi ženami. Jak jsem na vlastní oči viděl, tak velmi bojovala a technický je velmi zdatná, tudíž je v ní velmi dobrý potenciál 
Autor textu: Franta Haitl
Další info: www.galaxyteamhranice.cz
