Home » Aktuální téma, MTB, Týmy & závodníci, Závody

Galaxy Team Hranice na Trek MTB Maratonu Krakatit 2011

Submitted by cyklo on Sobota, 13 Srpen 2011No Comment
Galaxy Team Hranice na Trek MTB Maratonu Krakatit 2011

V sobotu 6. srpna po roce znovu ožila středočeská Dobříš cyklistikou. Stejně jako v loňském roce se sem k šestému závodu Galaxy série a zároveň čtvrtému podniku Českého poháru v XCM sjely stovky bikerů z celé republiky, a to i z Hranic :-) Na trati pohárového závodu dlouhé 80 kilometrů čekalo Verču, Broňu, Frantu a Toma 2400 metrů převýšení. Martin Sigmund se přihlásil na kratší trať s třiapadesáti kilometry a 1150 metrů převýšení.

Na loňský ročník Trek MTB Maratonu Krakatit málokdo vzpomíná rád, a to především kvůli extrémnímu počasí. Přestože letos se teploty pohybovaly kolem dvacítky a v samotném závodě až na jednu odpolední přeháňku nepršelo, čistí ani tentokrát bikeři do cíle nepřijeli. V Brdech totiž evidentně spadlo hodně vody v průběhu týdne. I v pátek když jsme přijeli bylo v Dobříši mokro.

Celkově Krakatit přilákal ke startu necelých sedm stovek účastníků. Do pohárového klání nastoupilo zhruba dvě stě maratonců, mezi nimiž nechyběl ani lídr celkového pořadí Českého poháru XCM Jan Jobánek, jeho stájový kolega z týmu Merida Biking Ivan Rybařík, medailista z mistrovství republiky Michal Bubílek (Kellys Bikeranch), Ondřej Fojtík (Nissan Dolák) a celá řada výborných amatérů a hobíků. Zkrátka tak, jak bývá na pohárových maratonech zvykem. Žádný pouťák to nebyl.

Už od startu se podle toho taky jelo. Můj plán zůstat v první skupině co možná nejdéle vzal záhy za své. Ukázalo se, že na to totiž vůbec nemám, a postupně couval z jedné skupiny do další. Nebyl jsem schopen uviset v háku a teprve po určité chvíli jsem se konečně usadil ve skupině, která jela aspoň trochu to, na co jsem měl. Franta dokud nesjel z trasy jel kousek přede mnou a vypadal, že je na tom výrazně líp. Pak ale nějak záhadně minul odbočku a od té doby jsem ho už neviděl. Už první nájezd do terénu ukázal, o čem to dnes bude. Bláto, mokré a kluzké kameny, louže. Na některých místech voda doslova stála, na jiných s písčitým podkladem zase bylo úplně sucho. Celkově je trať závodu moc pěkná a je na ní úplně všechno – singletraily, široké cesty na výkon, těžké výjezdy, rychlé sjezdy.

Před dělením krátké a dlouhé trasy na druhé občerstvovací stanici jsem měl krizi. Nebo řekněme krizi v krizi, protože celý den byl krizový :-) Jel jsem krokem, pořád jsem čekal, až mě zezadu doletí Franta nebo Broňa. Bolely mě nohy, neměl jsem sílu, nemohl jsem jet. Jen jsem tak putoval s lidmi, které moc často v závodech nevidím. Jediné, co jsem si užíval, byly sjezdy – byl jsem dokonce rychlejší než borci na fullech, vyloženě mě zdržovali! Světe div se, asi ze mě nakonec ještě bude sjezdař :-) ))

Když mě po defektu dojel zezadu Karel Hartl, chvíli jsem se ho držel. Ukázal mi, jak bych měl jet, ale vydržel jsem to s ním jen krátce. Skoro nikdy nemívám křeče, ale teď mě chytaly. Rozjel jsem to, ale do tuhého začalo jít znovu za poslední občerstvovačkou a to už jsem věděl, že je zle. Kousal jsem se do rtu, abych vůbec dojel do cíle. A přiznám se, že v záplavě bahna kousek před cílem, kde jsem ještě musel kličkovat mezi lidmi z krátké trasy, mi už bylo regulérně do breku :-) Dvacáté místo absolutně není tím, na co bych byl hrdý. V kategorii mi to vyšlo na osmé místo.

Výsledky 80 km
1. FOJTÍK Ondřej (Nissan Dolák) 3:27:47
2. JOBÁNEK Jan (Merida Biking Team) +1:17
3. BUBÍLEK Michal (Kellys Bikeranch) +4:02

20./8. GLADIŠ Tomáš (Galaxy Team Hranice) +41:43
29./12. HAITL František (Galaxy Team Hranice) +50:57
36./13. Ivan Bronislav (Galaxy Team Hranice) +57:55
154./5. KUTŇÁKOVÁ Veronika (Galaxy Team Hranice) +2:41:11

Na krátké trati náš specialista Martin Sigmund obsadil 23. místo celkově a šesté v kategorii.

Největší hrdinkou týmu ale stejně byla v Dobříši Verča, která možná ani netušila do čeho jde. S dlouhou a těžkou tratí se ale rvala statečně a zvládla to! Jak to viděla ona?

„Jako na každý závod jsem se samozřejmě i do Dobříše těšila. Probudili jsme se v sobotu do docela přijatelného počasí. Žádný pařák, ale na déšť to taky nevypadalo, což mě osobně docela bodlo. Po startu se mi jelo dobře. Při srovnání s Mikulovem, kdy jsem se ze začátku nemohla dlouho rozjet tohle bylo super. Jakmile se však najelo do terénu, čekalo na nás po celé trase závodu samé bahno. To byl pro mě docela kámen úrazu. Samozřejmě to k závodům patří a byla by nuda jezdit pořád na suchu :) , ale tentokrát mi dalo opravdu zabrat. Místama jsem byla opravdu vyřízená a těšila se na cílovou rovinku. Bylo to nekonečné…

Největší problém mi jako obvykle dělaly táhlé úseky, kde ztrácím nejvíc a taky občas některé výjezdy, kdy jsem musela tlačit. Nejvíce jsem si užívala sjezdy, kde jsem konečně mohla zas něco nahnat…paráda. Ty bych mohla jezdit pořád, třeba bych byla konečně první :) Doufám, že příští rok budou lepší podmínky, protože závod to byl pěkný a ráda bych si ho zajela i bez nánosů bahna :)

Foto: KTfoto.com

Tomáš Gladiš

Comments are closed.