Home » Aktuální téma, Foto, MTB, Týmy & závodníci, Závody

Kellys Mamut Bike 2011

Submitted by cyklo on Úterý, 17 Květen 2011No Comment
Kellys Mamut Bike 2011

V sobotu v brzkých ranních hodinách jsem se vydal společně s Tomášem do nedalekého Přerova na závod Kellys Mamut Bike. Zároveň se jede i silniční verze tohoto závodu, takže o účastníky není nouze. Už při prezentaci vládly mírné zmatky, takže starty byly posunuty o patnáct minut. A tím to jen začalo. Osmý ročník bikového vydání původně silničního závodu přilákal tři stovky bikerů, z nichž většina zvolila start na trati dlouhé 55 kilometrů s převýšením 787 metrů. Stejně jako my.

Osmý ročník bikového vydání původně silničního závodu přilákal tři stovky bikerů, z nichž většina zvolila start na trati dlouhé 55 kilometrů s převýšením 787 metrů. Žádné extrémní převýšení ani dlouhé kopce a naopak na troud suché široké lesní cesty pak mohly za velice rychlý průběh závodu.

Samotný start proběhl v pořádku a bez kolizí, s Tomem jsme se drželi v popředí, ale při nájezdu do prvních kopečků jsem se už trochu odpoutal a zařadil jsem se na místo mně určené. Trasa to byla opravdu rychlá, takže vesměs velká placka dostala co zabrat. Co se týče značení, tak to bylo opravdu velmi zajímavé, šipky na zemi až v samotné zatáčce, takže několikrát jsem brzdil až za odbočkou a nebýt spolubojovníků, se kterými jsem jel, tak jezdím po okolí Přerova ještě dneska.

I když kolegové ze skupinky nebyli v prudkých výjezdech tak aktivní jako já, což už koukám, že se do toho už dostávám, raději jsem se jich držel, jelikož zase při sjezdech si vedli na výbornou a ukazovali mi výbornou stopu a na rovinách jsme za to dokázali vzít a svorně spolupracovat.

Celkově Tomáš dojel na krásném 11. místě v kategorii 8. místo, já jsem se přiřítil asi za 5 min. na 23. místě celkově a 10. mśto v kategorii. Absolutním vítězem se stal Václav Strnad (Pell´s Team Brno).

MartinSigmund

Tomino komentuje Kellys Mamut Bike také:

Ani já jsem vúplném popředí závodu dlouho nebyl. Ještě před Čekyní jsem zůstal pár desítek metrů za prvními a tuhle malou mezeru jsem nebyl schopen si dojet. Chytlo se mi to až po půlhodině jízdy, kdy už byla na špici závodu silná čtveřice a za nimi další větší skupina. Jedenácté místo, které Sigi označuje za krásné místo, bych tak krásně neviděl :-)

Jak Sigi kulantně napsal, značení závodu bylo velice chabé. Přijde mi podivné, že pořadatelé závodu, který je snad každý rok za svou osmiletou existenci kritizován za tento nedostatek, se s tím takhle smíří. Mnohem více mi ale vadilo to, že na pořadatele na trati bych spočítal snad na prstech jediné ruky. Že nikdo nestál třeba v nájezdech z terénu na asfalt a nedejbože dokonce zastavoval dopravu mi přišlo jako neskutečný hazard – typickým místem byl třeba úsek u Velkého Újezdu, kde nás v závodní rychlosti pěšina vyvedla až do protisměru a kdyby jelo nějaké auto směrem od Újezdu, už bych asi nikdy nezávodil.

www.galaxyteamhranice.cz

Comments are closed.